Pocit štěstí, naplnění, prosperity, úspěchu tkví v mistrovství.
Dělá vás šťastným jízda na kole? Naučte se jezdit na kole! Chcete být šťastní v životě? Naučte se plnohodnotně žít!
Lehká rada, těžší provedení, ale nezoufejme. Stejně jako jízda na kole i žití se lze naučit tréninkem. Člověk vlastně nemusí dělat nic a stejně ho "život naučí!". Daleko efektivnější je však zabývat se sebou sám a lekce si dávkovat přesně podle potřeby.
Je dobré nečekat "až se něco stane"! Je jednodušší začít v době, kdy se toho moc neděje. Ne, že by nešlo začít kdykoliv jindy, ale být donucen trénovat nebo chtít trénovat je velký rozdíl.
Jedno si vyjasněme hned na začátku: žití se ve školách a Bohu-žel, ani v rodinách člověk nenaučí. Žití se člověk učí žitím a sám samotinký. I když máme milióny vzorů, vůdců a učitelů, nikdo nepovede člověka za ručičku po cestě životem a nikdo nedá přesné rady pro poutníka. Tedy, rad je všude fůra, nakonec však vše zůstane na člověku samotném. To proto, že každý z nás jsme jedinečný. Kráčíme po jedinečné cestě. A nikdo jiný nemá stejný úhel pohledu jako my. Proto všechny rady jsou radami z venčí!
Učit se dá různě - rychle nebo pomalu, poctivě i nepoctivě, nárazově či neustále. Žití je samo o sobě naukou, kde se rychlost a nepoctivost nevyplácí, neb každé překročené smítko musí být dříve či později pečlivě uklizeno. Ani pomalost či dokonce odkládání (prokrastinace) se nevyplácí, neboť projevené žití má omezený čas a ne každá zkouška, dá se opakovat.
Je tedy třeba začít teď! Vykročit na cestu a pevně kráčet adekvátní rychlostí.
Mistrovství tj. opakování.
Jeden můj učitel mi řekl, že když budu fotit jakýkoliv svůj projekt* dostatečně často a dlouho, stane se uměním. A v tom je ukrytá moudrost opakování a tréninku. Cokoli budeme dělat často a dlouho, stane se uměním!
Opakováním získáme zručnost a kumšt. Délkou (počtem) opakování potom i znalosti, uvolnění, nelpění a přehled. Opakováním a tréninkem stane se z učně Mistr!
Stejné je to s žitím a štěstím v něm. Člověk se opakováním (ať už plánovaným nebo neplánovaným) dříve či později stane mistrem. Otázkou je kdy.
*myšleno plánovanou sérii fotografií
Slíbený klíč
Klíčem je samotný člověk. V okamžiku, kdy se otevře možnosti rozvoje, začnou se pomalinku zobrazovat dveře. Čím usilovněji pak člověk na sobě pracuje, tím více jsou zřejmé. V těch dveřích je však zámek a klíčem je sám člověk. Tím klíčem je projevená vůle poznání "božského". Mystikové říkají, "je to dar z nebes". A mají pravdu. Otevření dveří nelze udělat, nelze je vykopnout, nelze udělat ani klíč. To proto, že klíč už existuje. Dokud člověk nepochopí = neuchopí, nevstoupí.
Dokonalost
Někteří lidé tvrdí: "nikdo není dokonalý". Takový netuší jak daleko jsou od pravdy. Lidské tělo je dokonalé, vždyť se vědci snaží jeho funkce alespoň napodobit. Lidská Duše je dokonalá, ve své čistotě a bez sazí, je každá duše tím nejušlechtilejším, co lze spatřit. A lidský Duch? Je dokonalý! Vytrvalý, nezlomný, houževnatý!
Člověk je tedy dokonalý. Otázkou je, jestli je pro život nebo proti životu (brání se životu)!
Vždyť, pokud je člověk pro život, jeho krása září do okolí. Dokonalost z něho čpí široko daleko. No a i ten opak známe. Obrana i útok stojí spoustu energie.
